Letošní Honba za petrklíči začíná

I tento rok má veřejnost možnost zapojit se do projektu občanské vědy „Honba za petrklíči“ a svým pozorováním přírody přispět k celoevropskému výzkumu. V minulém roce se díky dobrovolníkům podařilo nasbírat data o téměř 400 tisících rostlin z 31 zemí. Získané informace pomáhají vědcům k lepšímu poznání nejen prvosenek, ale i dalších druhů. Na jejich základě mohou hodnotit vliv změn v krajině na biodiverzitu. V České republice aktivitu koordinuje Botanický ústav AV ČR a Český svaz ochránců přírody. Nápad na celoevropské zkoumání petrklíčů vychází z popularizační iniciativy skupiny evropských vědců, která byla zahájena v Estonsku roku 2019 a kterou koordinují vědci University of Tartu. Iniciativa má za cíl prozkoumat, jestli drastické proměny krajiny, jako je ubývání tradičně obhospodařovaných luk a pastvin, vedou ke změnám v poměru dvou typů květů petrklíčů. V minulém roce se podařilo nasbírat data o téměř 400 tisících rostlin z 31 zemí. Česká republika byla jednou z nejaktivnějších zemí. V rámci kampaně „Honba za petrklíči“ přispěla do databáze, která obsahuje přes 3 tisíce záznamů z evropských lokalit, téměř 400 záznamy od dobrovolníků. „Předběžné výsledky ukázaly, že oproti očekávání neexistuje rovnováha mezi dvěma typy petrklíčů. Obvykle je četnost květů typů S a L stejná. To je klíčové pro nalezení vhodného partnera pro opylování, a tak zvýšení stability populace,“ říká Hana Pánková z Botanického ústavu AV ČR, která projekt v ČR koordinuje, a dodává: „Zahraniční data také naznačují, že populace petrklíčů v blízkosti městských oblastí bývají menší a méně vyrovnané než v přírodních oblastech, což ukazuje na negativní působení člověka. Pro analýzu v ČR však zatím nemáme dostatek dat.“ Tato výjimečná zjištění je třeba ještě dále prozkoumat a potvrdit dalšími údaji. Vědci se budou v dalších analýzách zabývat např. celými rostlinnými společenstvy a dalšími faktory životního prostředí. To je také důvod, proč se občanská vědecká kampaň v letošním roce opakuje. „Cílem je získat informace z co největšího množství populací obou druhů – prvosenky jarní i prvosenky vyšší – v celé ČR. Případný nepoměr mezi krátkočnělečnými a dlouhočnělečnými květy může sloužit jako varovný signál, že s lokalitou není něco v pořádku a ohroženy jsou i ostatní druhy. Přesná lokalizace populací umožní vyhodnotit i vliv vzdálenosti od obcí či vliv historie lokality. Pro nás neméně důležitým cílem je ale i to, že lidé půjdou do přírody a naučí se ji pozorovat,“ říká ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo. Jak sbírat data v přírodě Sběr dat v přírodě je poměrně jednoduchý – při nalezení žlutého kvítku petrklíče (týká se prvosenky jarní a prvosenky vyšší) se opatrně bez utrhnutí prozkoumá jeho květ. Výsledek pozorování se společně s několika fotkami zašle vědcům prostřednictvím webové stránky www.Honbazapetrklici.cz. Vědci zaslaná data zanalyzují, shrnou a následně poskytnou všem účastníkům zpětnou vazbu. Kromě místa nálezu a počtu rostlin je pro výzkum klíčový typ květu jednotlivých rostlin. Ten se dělí na typ S (short – s krátkou čnělkou) nebo L (long – s dlouhou čnělkou). Tyto dvě formy květů slouží k tomu, aby prvosenka zabránila opylení sebe sama. K úspěšnému rozmnožování prvosenky je tedy nutné přenést pylová zrna z jedné formy květu na druhou. Podrobný návod, jak postupovat při pozorování naleznete na webových stránkách https://honbazapetrklici.cz/ a ilustračním videu. V současnosti zkoumání petrklíčů probíhá v Estonsku, Německu, Spojeném království, Švýcarsku, Slovinsku, Slovensku, Chorvatsku, Bulharsku, Švédsku, Itálii, Lotyšsku, Litvě, Irsku, Řecku, Portugalsku, Polsku, Rusku, Dánsku, Finsku, Maďarsku, na Ukrajině, v Makedonii, Belgii, Nizozemí a v České republice.

Napsat komentář