Pátrání po vážkách v Ostravsko-karvinské uhelné pánvi

Ochránci přírody z Ostravska pátrají po vážkách v krajině, kterou důlní činností silně poznamenal člověk. Mohou tyto lokality ovlivněné těžbou uhlí představovat domov pro vážky? Jaké druhy vážek se zde vyskytují? Na tyto a další otázky se snaží naleznout odpověď.

Vážky lidé obdivovali snad od nepaměti. Jejich pozoruhodné schopnosti letu, způsob života i vazba na mokřady, kde žijí, byly důvodem pro vyhlášení roku 2021 Rokem vážek. Mokřady nám na řadě míst zmizely, nebo byly silně ovlivněny činností člověka. Podobná situace je i na Ostravsku, kde byla krajina silně poznamenaná těžbou uhlí. Ochránci přírody Eva Bílková, Veronika Kornová, Jiří Valušák a Stanislav Ožana z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity se proto snaží toto území prozkoumat a zjistit, zda těžbou pozměněná krajina nabízí domov i vážkám.

V dané oblasti bylo vybráno celkem sedm lokalit různého charakteru, kde probíhá sledování výskytu vážek. Do průzkumu byly zahrnuty jak lokality přírodě blízkého charakteru, například přírodní památka Mokřad u Rondelu nebo přírodní rezervace Štěpán, tak lokality, které byly ovlivněné důlní činností, jako jsou nádrže Kateřina, které byly dříve využívané jako kalové nádrže, či Karvinské moře vzniklé důlním poklesem.      

Již první výsledky jsou zajímavé. Průzkum poukázal na to, jak významná jsou v této krajině nejen maloplošná chráněná území, jako jsou přírodní památky či přírodní rezervace, ale právě i lokality vzniklé po důlní činnosti. V chráněných územích byly dle předpokladu zaznamenány ochranářsky cenné druhy vážek. V přírodní památce Mokřad u Rondelu v Havířově či v přírodní rezervaci Štěpán v Děhylově byla nalezena celoevropsky chráněná vážka jasnoskvrnná. V přírodní památce Heřmanický rybník byly pak pozorovány druhy uvedené v červeném seznamu ohrožených druhů, lesklice skvrnitá a vážka plavá. Avšak i v bývalých kalových nádržích Kateřina, které se po rekultivaci využívají převážně k chovu ryb, byl zaznamenán výskyt druhů uvedených v červeném seznamu. Konkrétně byly nalezeny šídlatka brvnatá, šídlatka tmavá a vážka žlutoskvrnná.

Průzkum ukázal možný dopad lidské činnosti, mimo jiné i rybochovných aktivit, na výskyt vážek. Člověkem značně upravené a výrazněji zarybněné lokality se dle současných dat zdají být osídleny především běžnými druhy, které jsou schopny se s jednotvárnou vodní plochou, rybí obsádkou a jejím predačním tlakem relativně dobře vyrovnat. Naopak přírodě bližší lokality v chráněných územích nebo místa ovlivněná těžbou uhlí, která nejsou využívána k chovu ryb, mohou představovat domov i pro ohrožené a vzácné druhy vážek.

Doposud se na sledovaných lokalitách podařilo zaznamenat přes 30 druhů vážek, z nichž 7 spadá dle červeného seznamu do některého ze stupňů ohrožení.

Mapování vážek v industriální krajině Ostravska bylo finančně podpořeno v národním programu Českého svazu ochránců přírody Ochrana biodiverzity https://biodiverzita.csop.cz. Generálním partnerem tohoto programu jsou Lesy České republiky, s. p. Program je dále podporován Ministerstvem životního prostředí ČR, Nadací Ivana Dejmala, Nadačním fondem Veolia a společností Billa.