Louky jsou nedílnou součástí kulturní krajiny České republiky. V minulosti byla kulturní krajina tvořena pestrou mozaikou složenou z nejrůznějších typů stanovišť, avšak vlivem velkoplošného a intenzivního hospodaření tato jemnozrnnější struktura ze současné krajiny téměř vymizela. To se týká i luk, kdy v posledních desetiletí dochází k jejich degradaci, především kvůli eutrofizaci, použití chemie a nevhodnému managementu založenému na časté sklizni s cílem získat co největší množství biomasy (např. kosení 3x a více za rok, senážování časných porostů). Zemědělci se pak snaží degradované louky dosévat, ale většinou mají k dispozici pouze komerční luční směsi. Členové základní organizace ČSOP Šumava se proto snaží o vytvoření regionální šumavské směsi semen, kterou by mohli šumavští a pošumavští zemědělci a další zájemci osévat svou půdu. Získají tak luční porosty, které jsou přizpůsobené šumavským podmínkám, mají dobrou výnosnost a především neohrožují další luční společenstva ve svém okolí.
Proč?
Pokud kdokoliv potřebuje osít louku nebo třeba kousek půdy před domem, tak má většinou na výběr pouze z komerčních směsí. Ty ale obsahují semena nepůvodních rostlin, kříženců nebo jsou v nich druhy, které nejsou na lokální podmínky přizpůsobené. A trávník nebo louka neprosperuje tak, jak by bylo potřeba. Nepůvodní rostliny či kříženci se mohou šířit do svého okolí a osidlovat další stanoviště např. i chráněná území apod.). Právě z těchto důvodů vznikají snahy o vytváření regionálních směsí. Cílem je, aby směs splňovala podmínku regionality (semínka pochází z místního regionu), původnosti (semínka druhů původních v ČR) a aby byla stanovištně vhodná (aby se semínkům na místních loukách dařilo).
Jak?
K získání většího množství semen pro regionální směsi lze přistupovat několika způsoby. Jednak je možné získávat semena ručně přímo z rostlin, což je ale zdlouhavé a velmi namáhavé. Jednodušší a praktičtější je varianta sběru semen pomocí techniky – kartáčů či kombajnu.
Druhou možností získávání semen je založení tzv. matečních porostů (matečnic). Tak je tomu i v případě ZO ČSOP Šumava, kdy se členové organizace rozhodli založit matečné porosty, na kterých budou pěstovat vhodnou skladbu šumavských bylin. Matečná plocha byla během loňské sezóny zrotavátorována pak překryta silážní fólii, aby zůstala připravena k osetí. Díky silážní fólii vzniká na povrchu půdy vysoká teplota, která by měla zabránit růstu plevelným bylinám. Během podzimu nebo jara jsou semínka vyseta do takto připravené půdy a pak stačí počkat na to, až se luční společenstvo uchytí. Během léta pak nastane sklizeň, ze které se získá další dávka semínek. Tentokrát nejen k založení dalších podobných osevných ploch, ale i k přímé distribuci zájemcům o regionální směsi.
Zařazení do programu biodiverzity
Regionální luční směsi respektují přirozenou skladbu bylin a travin, kterou nacházíme na místních loukách a stepích. Na konkrétní rostlinné druhy jsou často navázány další druhy (nejen) hmyzu, např. motýli. Je proto důležité, aby přirozená společenstva zůstala zachována v co nejlepší možné míře. V Českém svazu ochránců přírody si uvědomujeme, že vytváření regionálních směsí má důležité místo v péči o krajinu, podporuje místní druhovou bohatost, a proto jsou podobné projekty důležitou součástí naší činnosti.
Projekt realizuje ZO ČSOP Šumava.